Proč Niki Terpstra?

dubna 14, 2014

Trololo pavé | Proč Niki Terpstra?

Slavící Niki Terpstra © Watson

Velodrom v Roubaix bouří, Niki Terpstra si dojíždí pro svůj historický triumf a Patrick Lefevere si mohl mnout ruce. OPQS se podařilo napravit selhání ze závodu Kolem Flander, ovšem byla taktika opravdu natolik odlišná?

Pokud se podíváme na výkon Quick Stepu ze širší perspektivy uvidíme jen drobné rozdíly oproti Flandrám, ovšem tentokrát díky této hře dokázali jezdci této belgické stáje zvítězit. Důvodů, které k tomu dopomohly je dost.

Vyhnutí se pádům

Greg van Avermaet na zemi © Watson

To, že se závodníci dokázali vyhnout jakýmkoliv pádům, navíc neměli technické potíže v důležitých částech závodu je z části dílem štěstěny, z části jejich kvalit. Velice důležité bylo držení se na čele pole ovšem ne natolik, že by museli diktovat tempo a tříštit síly, přestože v zejména v podobě Trentina a van Keirsbulcka měli vynikající pomocníky. Naopak BMC sice diktovalo tempo, ovšem nedokázalo ochránit Grega van Avermaeta od důležitého zdržení a následně i pádu. Zdržení a pád se stalo osudným i jednomu z horkých favoritů Alexandru Kristoffovi, který nakonec zdrceně odstoupil a odcestoval rovnou do nemocnice.

Vypusťte Boonena

Tom Boonen a Geraint Thomas © Watson

Tom Boonen měl ještě během klidnější části závodu několikrát komplikace díky defektu. Jaký to byl šok, že se tým nerozhodl, aby na něj čekal některý z pomocníků. Dá se to sice logicky vysvětlit tím, že propracovávání se pelotonem na úzkých silničkách ve více lidech je o dost komplikovanější, ale i tak je tento krok dost zvláštní. Toto naznačovalo obrovský rozdíl oproti Ronde.

Další šok přišel poté, co Tornado Tom zaútočil cca 65km od cíle. Zdálo se to jako neuvěřitelná vzdálenost, přesto Boonen s De Backerem se dokázali udržet s vedoucími téměř až do cíle. Úžasný počin, pokud vezmeme v potaz to, že se čtyřnásobným vítězem nechtěl téměř nikdo spolupracovat a posledních 40km měl problém s přehazováním.

Belkin a BMC

Ještě dlouho se bude nad taktikou těchto týmů kroutit hlavou. Tým Belkin vypadal prakticky nejsilněji, poslední pětinu závodu se snažil diktovat tempo hry, měl jezdce v každé skupině. Ovšem nyní se nabízí otázka - co tím vůbec zamýšlel? Největší šílenost byla k vidění při útoku Petera Sagana, kterého se chytil pouze Maarten Wynants, který se pro něj rozhodl pracovat. Opravdu nevím, co si od toho Belkin sliboval, přestože jak Vanmarcke, tak Boom (který klasicky spadl, tentokrát opravdu chytře) vypadali silně.

BMC byla kapitola sama pro sebe. Je jasné, že pro svého favorita musíte pracovat, ovšem pokud máte vepředu jezdce jako Thor Hushovd, přestože není už to co býval, musíte mu věřit a nechat pracovat jiné týmy. V tomto případě se měl kormidla ujmout buď Belkin nebo Trek. BMC se však rozhodlo stíhat svého jezdce, prakticky nedělalo nic pro ochranu GvA a také proto tak skončilo.

Hayden Roulston

Po odpadnutí Stijna Devoldera měla právě na obrovitém Australanovi spočinout velká zodpovědnost, jako jednoho z hlavních domestiků Fabiena Cancellary. Hayden Roulston ovšem ukázal, že do letošního Devoldera má daleko a co víc, při jednom riskantním pohybu dokázal poslat na zem právě legendárního Švýcara, který byl jasným lídrem Treku. Nedá se vše svalovat jen na tento moment, ale i tato chvíle mohla být z těch, které Cancellaru hodně ovlivnily.

Sagan a Degenkolb

Rozhodující moment Paris-Roubaix 2014 © Bettini Photo

Když Niki Terpstra 6,5km před cílem zaútočil, věděl jasně jednu věc - nebude ho pronásledovat Štybar ani Boonen. Proč ho ale nenásledoval někdo z jiných silných jezdců? Na takovou otázku je jednoduché odpovědět - strach. Ať už Cancellara nebo Vanmarcke měli hlavně strach, že by se za jejich kolo zavěsil John Degenkolb nebo Peter Sagan, případně i Tom Boonen a potom by byly šance na vítězství minimální. V podstatě se jednalo o rezignaci na výhru v závodě. Jediný Niki Terpstra měl odhodlanost zvítězit a proto také odjel. Navíc, nesmíme zapomenout, že toto je jeho typický obrázek - poslední kilometry závodu a jeho následný útok.

Terpstra, často hlavní domestik Toma Boonena, sice zvítězil i díky nezájmu skupiny favoritů, ale to nic neubírá na tom, že je jednoznačně zasloužilým vítězem.

Vítězové

Cyklistika, to je hlavní vítěz závodu, jelikož zábava, kterou toto klání divákům nabídlo, bude těžko překonatelná. Bradley Wiggins si také zaslouží veliké uznání. Sir Brad dokázal neuvěřitelné - i když se mu vůbec nevěřilo, tak zavřel všem kritikům pusu svým devátým místem. OPQS je jednoznačným vítězem, vyšlo vše co mělo. Velkou pochvalu si zaslouží mladí sprinteři/klasici Degenkolb, Sagan a Démare. Jednoznačně ukázali, že i pro tento závod se s nimi musí počítat.

Poražení

Belkin, BMC a Katusha jsou jasnými proherci. Každý z jiného důvodu, ale jednoznačně se od těchto týmů čekalo více, přestože Belkin dokázal chvílemi udělat závod velice zajímavým. Damien Gaudin také nepřesvědčil a jeho umístění je velkým zklamáním.