Preview Milano - Sanremo

Cílové město Sanremo

Konečně jsme se dočkali a první Monument sezóny je před námi. Slavná Primavera Milano - Sanremo, která se jela poprvé v roce 1907 se dočká svého 107. pokračování.Bude, v současnosti nejdelší jednorázový závod cyklistického kalendáře, opět bitvou mezi těmi největšími jmény světového pelotonu nebo se vyšvihne nějaký jezdec "druhého sledu" jako Gerald Ciolek při svém vítězství v roce 2013? Na toto a mnoho dalšího dostaneme odpověď, trochu netradičně v sobotu, 19. března 2016, kdy se nám představí hned 3 čeští zástupci. 

 Live 19.3. 2016 od 14:15

Oprášení kronik

Přestože závod byl poprvé uspořádán v roce 1907, první krůčky podnikli pořadatelé již o rok dřív. Na popud sanremského Unione Sportiva Sanremese uspořádal tehdejší šéfredaktor Gazzetta dello Sport Eugenio Costamagna závod vedoucí z lombardské metropole Milána právě do přístavního Sanrema. Proč ovšem o této edici nemluvíme jako o první? Pro to je jednoduché vysvětlení - nejednalo se totiž o jednorázový závod. Costamagna rozdělil trasu na dvě etapy s dělícím bodem v lázeňském městečku Acqui Terme, které je zároveň významným bodem vinařství v Itálii. Až na podnět milánského kolegy Tulla Morgagniho (který je shodou okolností zakladatelem dalšího Monumentu - Giro di Lombardia) Costamagna spojil dvě etapy v jednu, a tak vznikl závod, který se právem zařadil mezi nejslavnější podniky.

První šampion - Lucien Petit-Breton

Vše byl tedy připraveno, aby se 14. dubna 1907 ve 4:00 33 zaregistrovaných jezdců mohlo vydat na dlouhých, ale v té dobu celkem přijatelných, 288 km. Domácí favorit Giovanni Gerbi nedokázal naplnit ambice a skončil za dvojicí Francouzů Garrigouem a vítězem Petit-Bretonem. Nešlo však o žádnou potupu pro domácího jezdce, jelikož oba zmínění byli v té době absolutní špičkou, což se ukázalo také na tehdejší Tour de France, kde skončili shodně na prvním a druhém místě. Lucien Petit-Breton se tedy mohl radovat ze svého premiérového vítězství po 11h, 04m a 15s lopoty. Jeho dva soupeři dorazili do cíle shodně se ztrátou 35s.

Nutno říci, že do prvního nuceného přerušení v roce 1916 domácí jezdci dokázali zvítězit pouze ve 3 případech. Ve zbývajících 6 triumfovali zahraniční jezdci, zejména díky síle týmu Alcyon-Dunlop/Soly, který pro své jezdce ukořistil 5 výher. Nicméně již edice 1914 a 1915 ukazovaly na nástup domácích, což se jednoznačně potvrdilo po přestávce vynucené probíhající 1. Světovou Válkou.

Fotka podepsána, samotným Maestrem Costantem Girardenem

V následujícím meziválečném období (zde 1917-1943) totiž Italové triumfovali ve 26 z 27 edic. Pouze Belgičan Jef Demuysere dokázal v roce 1934 narušit národní hegemonii Italů. Pro tohoto Belgičana to byl také v podstatě jediný významný triumf jeho kariéry, přestože v první polovině 30. let patřil mezi špičku tehdejšího pelotonu. Byl zde však muž, který nedokázal svou výhru pouze zopakovat, ale dokonce vyhrát celkem 6x. Jeden z nejlepších cyklistů Apeninského poloostrova všech dob, sám velký Campionissimo no.1 Costante Girardeno naprosto opanoval poválečné období klasik v Itálii, přestože už byl 2x národním šampionem před válkou. Kromě toho, že dokázal vyhrát MSR 6x, byl také prvním, komu se to povedlo ve dvou po sobě jdoucích letech ('25,'26). Do dnešní doby se podobný kousek podařil jen dalším 7 jezdcům, přičemž s výjimkou Loretta Petucciho ('52,'53) se jedná o samá velká jména, posuďte sami - Gino "Ginettaccio" Bartali ('39,'40), Fausto "Il Campionissimo" Coppi ('48,'49), Eddy "The Cannibal" Merckx ('66,'67; '71,'72; '75,'76), Roger "Monsieur Paris–Roubaix" de Vlaemnick ('78,'79), Laurent "The Professor" Fignon ('88,'89) a Erik "Ete" Zabel  ('97,'98; '00,'01).

Girardenova dominance jde vidět i v tom, že jeho souputník, slovutný Alfredo Binda, dokázal zvítězit pouze ve dvou edicích a na překonání jeho rekordu se muselo čekat téměř 50 let, dokud se sedmého triumfu nedočkal muž bořící všechny myslitelné rekordy a požírající své soupeře, již zmíněný Kanibal Eddy Merckx. 

Předčasně se radující Erik Zabel © Cor Vos

Merckx byl také na dlouhou dobu posledním, kterému se povedlo vytvořit si jakousi hegemonii, přestože měl mezi vítězstvími přestávky. Uchopit dlouhodobější nadvládu na tímto Monumentem se totiž nepovedlo uchopit ani tak skvělým klasikářům, jakými byl Francesco Moser, Sean Kelly nebo Moreno Argentin, který dokonce nedokázal triumfovat ani jednou, přestože například Liége-Bastogne-Liége opanoval hned 4x. Náznakem dlouhodobější nadvlády byl až příchod Erika Zabela. Tento Němec dokázal vyhrát hned 4x v rozmezí let 1997-2001, s tím že si v roce '99 vystřihl druhé místo za Andreiem Tchmillem. Avšak Němcova bilance nemusela končit vítězstvím v roce 2001. O tři roky později byl totiž víc než blízko, jenže svou hloupostí a předčasnou radostí daroval vítězství Oscaru Freiremu, který se později také zapsal zlatým písmem do historie závodu, jako trojnásobný šampion.

Co se týká Italských jezdců, tak ti stále byli schopni vítězit, i když samozřejmě se nic nemohlo rovnat meziválečné a těsně poválečné dominanci. Do dnešního dne totiž domácí jezdci dokázali zvítězit v rovných 50 ročnících. Nicméně poslednímu triumfu je letos přesně 10 let, kdy dokázal soupeře dokonalou taktikou obelstít Quickstep a z vítězství se tak mohl radovat Filippo Pozzato.

Počet vítězství jednotlivých zemí zdroj: wikipedia.org

Milano - Sanremo 2016

Trať v posledních letech prochází jistou modifikací a pokud pomineme rok 2013, kdy byla zkrácena o nějakých 50km z důvodu povětrnostních podmínek, tak letošní ročník je opět zkrácen, tentokrát o 2km, oproti poslednímu. Nicméně i tak zůstává nejdelší klasikou v kalendáři se svými 291 km.

Jako každý rok bude pro závodníky, kteří nemají excelentní spurt, důležitá pozice na dvou předfinišových kopcích - Cipressa a Poggio di Sanremo, i když Cipressu můžeme označit jako dost marginální místo, které by mělo rozhodovat o celkovém vítězi. V posledních více než deseti letech totiž pouze 4x rozhodl únik a nikdy nepřišel dříve než 7km před cílem, tedy na Poggiu. Naopak na Cipresse se naposledy dokázal utrhnout a následně zvítězit Gabriele Colombo 20 let zpět. Nicméně, tak jako tak má Cipressa dosti důležitou roli a to už jen kvůli prosetí pole a možnosti vidět, v jaké formě jsou jednotliví favorité.

Favorité

Jako každý rok nám místa favoritů nabídne vzrušující mix jak typických klasiků, tak sprinterů, tak jezdců vyžívajících se v kopcích. Opravdu Milano - Sanremo je závodem pro všechny typy jezdců a je jedno, jestli se vítěz jmenuje Gerald Ciolek nebo Simon Gerrans. Je jasné, že Cipressa, Poggio i závěrečná rovinka by měly být jedněmi z nejvíce vzrušujících momentů této sezóny a následující jezdci by měli být těmi, kteří se o ně postrají.

Jméno: Michael Matthews
Národnost: Austrálie

Tým: Orica - GreenEdge

Datum narození: 26. září 1990
Výška a váha: 180 cm, 72 kg
Největší úspěchy: 6 etap v růžovém na Giro d'Italia ('15), 3x etapa Vuelta a Espaňa ('14,'13), 2x etapa Giro d'Italia ('15,'14), 3. místo Milano - Sanremo ('15), 3. místo Amstel Gold race ('15), bodovací soutěž Paris - Nice ('16,'15)
Forma: Bling se nám sice letos představil pouze na Paris - Nice, ale jeho představení bylo více než úchvatné. Celkem 5 dní ve žlutém, se dvěma vítězstvími a pěti etapami do 5. místa. Matthews nejenže nemá žádné problémy v kopcích. Jeho rychlost v cíli je více než slušná.

Jméno: Alexander Kristoff

Národnost: Norsko

Tým: Kaťuša

Datum narození: 5. července 1987
Výška a váha: 181 cm, 78 kg
Největší úspěchy: Milano - Sanremo ('14), Ronde van Vlaanderen ('15), Vattenfall Classic ('14), 2. místo Milano - Sanremo ('15), GP Ouest France-Plouay ('15), 2 etapy na Tour de France ('14)

Forma: Norská jednička začala letos opravdu silně. Dost výmluvným výkonem na Tour d Qatar na sebe upoutala pozornost a dala najevo svou sílu. Je však pravdou, že mnoho lidí může tento výsledek zpochybňovat kvůli výrazné absenci jezdců Etixxu. Jak je známo, Etixx tento závod v posledních letech doslova opanoval a jeho neúčt byla výrazným znekvalitněním tohoto podniku. Kristoff se však nedal zahanbit ani v Ománu. Naopak na Pari - Nice byly jeho výkony klidnější, než bychom čekali, a tak je nutno předpokládat, že se již šetřil na jeden z cílů svého kalendáře.

Jméno: Fabian Cancellara

Národnost: Švýcarsko

Tým: Trek - Segafredo

Datum narození: 18. března 1981
Výška a váha: 186 cm, 80 kg
Největší úspěchy: 3x Ronde van Vlaanderen ('10,'13,'14), 3x Paris-Roubaix ('06,'10,'13), 4x MS v časovce ('06,'07,'09,'10), 7 etap na Tour de France ('04-'12), OH v časovce ('08), Milano - Sanremo ('08)

Forma: Fabian Cancellara se na Tirrenu značně šetřil a svou sílu ukázal až v jedné ze svých parádních disciplín, tedy v časovce. Nicméně, není jej třeba podceňovat. Ve velkém souboji se Štybarem a Saganem na Strade Bianche ukázal svou klasickou Spartacovskou sílu a ukázal, že stále zdaleka nepatří do starého železa. Tirreno - Adriatico se může z vnějšího pohledu zdát jako mírné zklamání, ovšem podle mě Spartacus jen skrýval svou pravou sílu.

Jméno: Peter Sagan
Národnost: Slovensko

Tým: Tinkoff

Datum narození: 26. ledna 1990
Výška a váha: 184 cm, 73 kg
Největší úspěchy: 4x bodovací soutěž na Tour de France ('12-'15), Mistr světa ('15), E3 Harelbeke ('14), 4 etapy na Tour de France ('13,'12), 4 etapy na Vuelta a Espaňa ('15,'11), Tour de Pologne ('11)

Forma: Peter Sagan se ani letos nevyvaroval své pověsti a po způsobu Joaquima Rodrigueze a Alejandera Valverdeho jezdí vše od začátku sezóny totálně naplno. Na jednu stranu je to jistě velice chvályhodné, na stranu druhou si Sagan sám upírá v mnoha dalších závodech vítězství. Jedno je však jisté - Sagan i přes veškerou únavu a utrpení je vždycky velice schopným závodníkem bojovat o ta nejvyšší místa. Je však otázkou, jestli je toto opravdu jeho rok, kdy vyspěl a vyhraje Monument.

Jméno: Greg van Avermaet

Národnost: Belgie

Tým: BMC Racing Team

Datum narození: 17. května 1985
Výška a váha: 181 cm, 71 kg

Největší úspěchy: Tirreno-Adriatico ('16), Belgium Tour ('15), Paris-Tours ('11), 2. Ronde van Vlaanderen ('14), 3. Paris-Roubaix ('15), 3. Ronde van Vlaanderen ('15), 4. Paris-Roubaix ('13), 7. Ronde van Vlaanderen ('13), Omloop Het Nieuwsbald ('16)

Forma: Populární GvA má letos opravdu vynikající formu, kterou prokázal naposledy v úterý, kdy nepustil v časovce před sebe Petera Sagana a nakonec dokázal vyhrát celé Tirreno - Adriatico. Na to, že se tak stalo díky jedno zrušené etapě, se nikdo již ptát nebude. Kromě toho se dokázal skvěle prosadit na první opravdové klasice tohoto roku a to na 61. ročníku Omloop Het Niuewsbald, který dokonce vyhrál.

Jméno: Zdeněk Štybar
Národnost: Česká Republika

Tým: Etixx - Quickstep

Datum narození: 11. prosince 1985
Výška a váha: 183 cm, 71 kg

Největší úspěchy: Eneco Tour ('13), 2. Paris-Roubaix ('15), Strade Bianche ('15), 2. E3 Harelbeke ('15), etapa Tour de France ('15), etapa Vuelta a Espaňa ('13), 5. Paris-Roubaix ('14), 7. Milano-Sanremo ('14), 6. Paris-Roubaix ('13)

Forma: Zdeněk Štybar má letos možná nejlepší příležitost pro získání Monumentu. Bývalý cyklokrosový mistr světa má letos snad jedinečnou šanci pro získání jednoho z nejvyšších klasikářských titulů a první jeho pokus bude právě na Milano - Sanremo. Na italský závod sice český závodník není napsán jako jednička, nicméně dá se očekávat, že Fernando Gaviria není stále zralý na takto dlouhou jízdu a Tom Boonen se přeci jen bude sám směřovat směrem k Flandrám.


Nicméně těmito jmény samozřejmě výčet nekončí. Sonny Colbrelli bude i letos hlavním želízkem v ohni pro italské tifosi. Francouzské duo  Nacer Bouhanni a Arnaud Démare nelze také úplně vypustit. Zvlášť prvně jmenovaný francouzský pitbull se bude v případném spurtujícím finiši bít jako ďas. Team Sky má hned několik možností. Gerraint Thomas je neuvěřitelně silný a je otázkou, jestli toto není opravdu jeho poslední rok, kdy může vyhrát Monument, než se plně zaměří na 3 týdenní závody. Ben Swift po loňském roku plném zmaru vypadá letos opět při síle a toto je opravdu profil, který mu naprosto vyhovuje. Ve spurtu menší skupinky, by mohl být jedním z velkých favoritů.

Legendární Alejandro Valverde vítězí © AFP

Ani Movistar zde nejede v žádném případě pouze na výlet. Nejen Juan José Lobato, král 4. míst, bude usilovat o úspěch, ale lídr a guru celé stáje Alejandro Valverde se nám zde představí. Je to možnost pro jeho další Monument? Těžko říct, Valverde klasicky nevypadá vůbec špatně, ale jestli jeho cílem je opravdu boj o vítězství, to ví jen on a stájoví ředitelé. Již zmíněný Fernando Gaviria se opravdu nemůže nechat jen tak mimo. Mladičký Kolumbijec uchvacuje všechny svou rychlostí a rozvahou při spurtech a jednoznačně z něj roste velice dominantní spurter. Italskou školu potom zastupuje Matteo Trentin, který je v rámci Etixxu plánem B/C.Edvald Boasson Hagen nebude chtít určitě zůstat ve stínu svého, v současnosti, slavnějšího krajana. Totéž se týká torpéda z Ostrova Man Marka Cavendishe, který s přestupem do Jižní Afriky dostal dost nového elánu.

Pokud již jsem mluvil o italské škole, tak ta nejzářivější hvězda stále nebyla zmíněna. Vincenzo Nibali je ve velmi dobré pohodě a vzhledem k vnitrotýmovým bojům ohledně lídrů na Grand Tours, by dobrý výsledek na domácí monster klasice mohl být více než vzpruhou. Přestože je Giacomo Nizzolo ve strukturách Treku v podstatě od svých profi začátků, tak není to on, který je plánem B, pokud se něco stane švýcarské hvězdě Fabianu Cancellarovi. Mladíček Niccolo Bonifazio  se ukázal ve velmi dobrém světle již loni, kdy skončil do desítky a podobný scénář není vyloučen ani letos. Minimálně téhož by chtěli jistě dosáhnou Elia Viviani s Diegem Ulissim.